Fotografie, které se neptají
na svolení.

Portrétní a autorská fotografie Terezy Hrnčířové.

Jsem Tereza.

Jsem Tereza. Fotografka, která nehledá dokonalost.

Mnohem víc mě zajímá chvíle, kdy přestaneš hlídat, jak vypadáš. Kdy povolíš ramena, přestaneš zatahovat břicho a na okamžik zapomeneš, že před tebou stojí fotoaparát.

Nemám ráda strojené pózy ani fotografie, které vypadají jako cizí život vystřižený z katalogu. Baví mě pohyb, chaos, ticho mezi větami, sebevědomí i nejistota. Všechno, co je skutečné.

Fotím ženy, které chtějí samy sebe uvidět jinak. Ne jako dokonalejší verzi. Jako sebe.

Manifest

Ne všechno krásné je tiché. Ne všechno ženské je křehké. A ne každý portrét má být jen hezký.

Někdy má fotografie uklidnit. Jindy tě má zastavit, trochu rozhodit nebo v tobě otevřít něco, co už dlouho čekalo na prostor.

Moje práce není vytvořit z tebe někoho jiného. Nechci tě schovat za filtr, naučený úsměv ani cizí představu o tom, jak by žena měla vypadat. Chci ti ukázat krásu, kterou možná vidí všichni okolo, jen ty ses na ni přestala dívat.

Při focení nemusíš nic dokazovat. Nemusíš být zkušená modelka, nemusíš vědět, co dělat s rukama, a nemusíš se předem cítit sebevědomě. Stačí přijít taková, jaká právě jsi.

Prostor, světlo a vedení vezmu na sebe. Ty si můžeš dovolit být vidět.